hazard

 

Gamblerství neboli gambling či patologické hráčství je chorobná závislost na hraní hazardních her. Gamblerství je považováno za patologickou psychickou závislost na lákavé představě rychlého zisku peněz nebo jiné hmotné výhry. Pravidla her jsou přitom nastavena z dlouhodobého hlediska pro hráče nevýhodně. Mnozí hráči získávají závislost na hře, rostoucí finanční problémy se snaží vyřešit další účastí ve hře a vytvářejí tak bludný kruh. Závislé osoby (tzv. gambleři) dokážou prohrát ohromné částky, což má často za následek zásadní narušení mezilidských vztahů a existenční potíže nejen samotných hráčů, ale často i jejich blízkých. Gamblerství bývá spojeno s jinými druhy závislostí, například na drogách. Český zákon nedovoluje hru hazardních her osobám mladším osmnácti let a do heren s automaty jim pak úplně zakazuje vstup.

Příznaků gamblerství je celá řada a nelze jednoduše paušalizovat, kdo gambler je, a kdo ještě není. Gambleři mohou být i lidé, kteří splňují jen několik málo z těchto příznaků:

• Omezená svoboda chování, která negativně ovlivňuje život nemocného i jeho blízkých.
• Hra jako životní náplň, výhra jako maximální životní úspěch.
• Touha po okamžité výhře v případě prohry, a to i za cenu velkých finančních ztrát.
• Žádný finanční strop hry – vede k prohlubování dluhů a finančním problémům.
• Problémy se spánkem.
• Přemýšlení o hazardu v průběhu celého dne.
• Snížení výkonnosti a ctižádosti.
• Ztráta pojmu o čase.
• Výčitky svědomí.
• Prohlubující se příznaky, rostoucí potřeba hry a výhry.

  Gambleři si zpravidla projdou třemi fázemi, přičemž každá další fáze je nebezpečnější než fáze předchozí:

• Fáze vyhrávání: Princip kasinových her je takový, že hráči někdy vyhrají, jindy zase prohrají. Hráč v první fázi vidí, že lze vyhrát nemalé ceny prakticky bez práce a začne počítat s tím, že výdělek z hazardních her by mohl být pravidelný, což ho ke hře stále více láká.
• Fáze prohrávání: Hráč věří, že je díky hazardním hrám možné vydělávat. Ve druhé fázi ovšem hráč do hry začne investovat stále více svých prostředků i času. Právě ve druhé fázi přichází pocit bažení, kdy hráč myslí na hru a touží se k ní co nejdříve vrátit. Ve fázi prohrávání si hráč také začíná půjčovat a zadlužovat se.
• Fáze zoufalství: Ve třetí fázi začnou být dluhy pro hráče tak závažné a touha po hře tak intenzivní, že hráč zpravidla začne páchat trestnou činnost, aby mohl splácet dluhy a financovat další hru. Vzhledem k tomu, že si hráč v této fázi uvědomuje, že se z nastalé situace prakticky nemá šanci dostat, přicházejí deprese.